Srážková daň: Co se s ní děje a proč ji platíme?

Co je daň z povrchových vod

V České republice se kromě daně ze srážkových vod platí také srážková daň, ale tyto dva pojmy nelze zaměňovat. Zatímco srážková daň se týká zdanění příjmů fyzických a právnických osob, daň z povrchových vod se vztahuje na odběr vod z povrchových zdrojů, jako jsou řeky a jezera. Tuto daň odvádí subjekty, které vodu z povrchových zdrojů odebírají pro svou potřebu, například pro průmyslové využití, zemědělské závlahy nebo výrobu pitné vody. Výše daně z povrchových vod se liší v závislosti na účelu odběru a množství odebrané vody. Cílem této daně je chránit vodní zdroje a motivovat k jejich šetrnému a efektivnímu využívání.

Kdo platí daň z dešťovky

V České republice existují dva typy daní, které se vztahují k vodě: srážková daň a daň z povrchových vod a srážek. Je důležité si uvědomit, že se nejedná o daň z dešťové vody, kterou zachytáváte do sudů na zalévání zahrady. Srážková daň se týká příjmů, jako jsou úroky, dividendy nebo licenční poplatky, a platí ji plátce příjmů, nikoli příjemce. Daň z povrchových vod a srážek se vztahuje na ty, kdo odvádějí srážkové vody z pozemků do kanalizace nebo vodních toků. Tuto daň platí vlastníci nemovitostí, ze kterých srážkové vody odtékají. Cílem této daně je motivovat k zdravějšímu hospodaření s dešťovou vodou, například jejím zachycování a využití. Je důležité si uvědomit, že daňové zákony se mohou měnit, a proto je vždy vhodné ověřit si aktuální informace u příslušných úřadů.

Srážková daň, daň z něčeho, co nám dává příroda a my to neumíme ocenit jinak, než další daní.

Bořivoj Novotný

Výše daně v roce 2024

V roce 2024 se daňoví poplatníci setkají s několika změnami. Jednou z nich je i úprava srážkové daně. Srážková daň, známá také jako daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, se uplatňuje na vybrané druhy příjmů, jako jsou například úroky z bankovních vkladů nebo dividendy. Výše srážkové daně pro rok 2024 zůstává na 15 %. Další daní, která prošla změnou, je daň z povrchových vod a srážek. Tato daň se platí z odběru povrchových vod a ze srážkových vod, které se vsakují do země na pozemcích srážkově zdanitelných. Sazba daně z povrchových vod se v roce 2024 nemění a zůstává na 2,80 Kč za 1 m3 odebrané vody. Stejně tak zůstává beze změny i sazba daně ze srážkových vod, která činí 2,80 Kč za 1 m2 srážkově zdanitelné plochy.

Změny oproti minulosti

Srážková daň doznala v posledních letech několika změn. Od roku 2023 se například zvýšila hranice pro uplatnění slevy na poplatníka, což má pozitivní dopad na daňovou zátěž nízkopříjmových skupin. Změny se dotkly i daně z povrchových vod a srážek. Zde došlo k úpravě sazeb daně v závislosti na míře ohrožení vodního útvaru. Cílem této úpravy je motivovat k efektivnějšímu hospodaření s vodou a ochraně vodních zdrojů. Je důležité sledovat aktuální legislativu, neboť daňová pravidla se mohou měnit. Pro detailní informace a přesné znění zákonů je vhodné konzultovat webové stránky Finanční správy České republiky.

Výjimky z placení daně

Srážková daň, jak už název napovídá, se sráží přímo u zdroje příjmu, typicky u zaměstnavatele. Existují však i případy, kdy se srážková daň neplatí, ačkoliv by se na první pohled zdálo, že ano. Mezi nejčastější výjimky patří příjmy z prodeje cenných papírů držených déle než 3 roky, příjmy z dědictví v přímé linii a některé druhy stipendií. U daně z povrchových vod a srážek se s výjimkami setkáváme spíše výjimečně. Daň se vztahuje na všechny vlastníky nemovitostí srážkovou plochou nad stanovený limit, a to bez ohledu na to, zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu. Výjimku tvoří například drobní zahrádkáři s plochou do 200 m², u nichž se daň neplatí. Je důležité si uvědomit, že daňové zákony se neustále mění a to, co platí dnes, nemusí platit zítra. Proto je vždy vhodné se v případě nejasností obrátit na odborníka, který vám s danou problematikou poradí.

Jak daň správně odvádět

Srážková daň, jak už název napovídá, se sráží přímo z příjmu. To znamená, že ji za vás odvede plátce příjmu, například zaměstnavatel z vaší mzdy. Tuto daň tedy neplatíte sami, ale je automaticky odvedena. Srážková daň se uplatňuje například u příjmů z kapitálového majetku, jako jsou úroky z bankovních vkladů nebo dividendy z akcií.

Daň z povrchových vod a srážek je trochu jiná. Tuto daň odvádí ten, kdo znečišťuje povrchové vody nebo kdo odvádí srážkové vody z pozemků do kanalizace. Typicky se jedná o firmy, ale i o majitele nemovitostí, pokud odvádějí dešťovou vodu ze střechy do kanalizace. Daň z povrchových vod a srážek se platí finančnímu úřadu, a to na základě daňového přiznání.

Kam peníze z daně putují

Srážková daň, ať už se bavíme o dani z příjmů fyzických osob nebo o dani z příjmů právnických osob, končí na účtu finančního úřadu, u kterého má poplatník daně povinnost podat daňové přiznání. Odtud pak peníze putují do státního rozpočtu. Daň z povrchových vod a srážek má ale jiného příjemce. Výnos z této daně je totiž určen Státnímu fondu životního prostředí České republiky. Fond tyto prostředky dále rozděluje a používá je na financování projektů a programů zaměřených na ochranu vodních zdrojů a zlepšování vodního hospodářství. Mezi podporované aktivity patří například budování a modernizace čistíren odpadních vod, revitalizace vodních toků a nádrží, ochrana před povodněmi a suchem nebo vzdělávání v oblasti vodního hospodářství. Je tedy zřejmé, že ačkoliv se jedná o daně, jejich účel a využití se liší. Zatímco srážková daň slouží k financování široké škály veřejných služeb, daň z povrchových vod a srážek má specifické určení a směřuje zpět do oblasti ochrany vod.

Srovnání srážkové daně v zemích EU

Země	Sazba daně (%)	Výnos daně (mil. EUR, 2022)
Česká republika	10	N/A
Německo	5-10 (liší se dle regionu)	2 500

Kritika a kontroverze daně

Srážková daň, ač pro svou jednoduchost často prezentovaná jako výhodná, se nevyhýbá kritice. Oproti progresivnímu zdanění, kde se daňová sazba zvyšuje s výší příjmu, uplatňuje srážková daň stejnou sazbu pro všechny poplatníky. To může vést k nespravedlivému zatížení nízkopříjmových skupin. Kritizována je také daň z povrchových vod a srážek, zavedená s cílem motivovat k šetrnému hospodaření s vodou. Kritici argumentují, že daň dopadá nespravedlivě na ty, kteří vodu využívají k ekonomické činnosti, a znevýhodňuje tak například zemědělce. Poukazují také na to, že daň neřeší příčiny sucha, ale pouze jeho důsledky. Efektivnějším řešením by podle nich byla podpora opatření na zadržování vody v krajině. Diskuze o srážkové dani a dani z povrchových vod a srážek tak otevírá otázky spravedlnosti daňového systému a efektivity nástrojů pro ochranu životního prostředí.

Budoucnost daně z dešťovky

Vzhledem k rostoucí potřebě efektivního hospodaření s vodou a financování vodohospodářské infrastruktury se stále častěji diskutuje o budoucnosti daně z dešťovky, oficiálně známé jako daň z povrchových vod a srážek. Tato daň, placená vlastníky nemovitostí, slouží k financování odvádění a čištění dešťové vody z jejich pozemků.

Budoucnost této daně je nejistá a panují různé názory na její podobu. Někteří odborníci navrhují její zrušení a nahrazení jiným mechanismem, například poplatkem za odvodnění, který by zohledňoval míru nepropustnosti povrchu pozemku. Tento přístup by motivoval vlastníky nemovitostí k využití propustných materiálů a zadržování dešťové vody na svém pozemku, čímž by se snižovalo zatížení kanalizace a riziko povodní. Jiní odborníci naopak argumentují, že daň z dešťovky je důležitým nástrojem pro zajištění finanční stability vodohospodářského sektoru a její zrušení by mohlo vést k podfinancování a zhoršení stavu vodohospodářské infrastruktury. Debata o budoucnosti daně z dešťovky tak pravděpodobně bude pokračovat i v příštích letech.